Na ochranné prvky – každá trampolína většího průměru nad 100 cm by měla být opatřena ochrannou sítí. Čím větší průměr, tím větší pravděpodobnost těžkého úrazu při přepadávání z odrazové plochy. Ochranné sítě tam nejsou pro legraci, protože pád z větší výšky může mít tragické následky. Nezapomínejte ani na obvodové mezikruží, které pokrývá pružiny, říká se mu kryt pružin a ten by měla mít každá trampolína, i ta malá. Pokud by se vám zaklínila noha mezi pružinami, můžete opět skončit v nemocnici.
Na stabilitu konstrukce – představte si, že jste právě koupili trampolínu s ochrannými prvky, certifikovanou, zhotovenou z robustní konstrukce. Máte z tohoto výrobku dobrý pocit a vzápětí jej sestavíte a umístíte na povrchu, který je příliš měkký. Při skákání se nohy začnou bořit do země a trampolína se s vámi pak může na jednu stranu převrátit. Dalším nebezpečím je nevhodně vybrané místo na skákání, co se týče předmětů nad vámi, například není dobrý nápad stavět ji v blízkosti vzrostlého stromu pod jeho větvemi.
Na předměty v kapsách – skákání je báječná zábava do té doby, dokud vám z kapsy nevypadne mobil nebo dokonce vstřelovací zavírací kapesní nůž. Vyndejte vše z kapes a nezapomínejte ani na žvýkačku v ústech, případně na nedojedená sousta. Pokud by vám zaskočilo, mohlo by to být vaše poslední skákání v tomto životě a vlastnictví trampolíny levně koupené by vám nebylo nic platné.
Na chodidla – o skákání na trampolínách je známo, že mimo jiné podporuje nožní klenbu tím, že zaměstnává svaly chodidel. Je to perfektní prevence či léčba plochých nohou. Proto byste měli skákat naboso. Vyzujte se z bot, a pokud máte klouzavé ponožky, sundejte je a neriskujte zbytečně další úraz. A skákejte na trampolíně raději sami, protože pokud je na odrazové ploše více lidí, má to vliv na odrazy a doskok a můžete se poměrně snadno srazit a způsobit si například otřes mozku.